Na štědrovečerní večeři můj syn a snacha rozdali dárky všem, dokonce i hospodyni, ale nějak jsem byla jediná, koho to vynechalo. Moje snacha se lehce ušklíbla a řekla, že můj dárek „se musel ztratit v poště“. Pak se odmlčely, zjevně čekaly, až udělám scénu. Neudělala jsem to. Jen jsem řekla: „Dobře,“ a pokračovala, jako by se nic nestalo. O čtyři dny později se objevili u mých dveří v slzách a prosili, protože se stalo něco naléhavého, a neměli tušení, že jsem to už tiše předběhla.
Na štědrovečerní večeři můj syn a snacha rozdali dárky všem, dokonce i hospodyni, a nějak jsem zůstala stranou jen já….