Máma křičela: „Jestli jsi tak chytrý, tak si zaplať sám účty!“ Tak jsem popadl batoh a tu noc odešel z bytu a nechal hromadu červených oznámení na stole. O měsíc později v panice volala: „Proč je vypnutý proud? Co jsi udělal?“ Neomlouval jsem se, jen jsem položil jednu otázku a pak jsem zmínil obálky na mé jméno a složku, kterou jsem si schoval. Její hlas najednou ztichl.
Zavolali, když jsem před měsícem skládala mastnými barvami zašpiněné pracovní košile do šuplíku, který nebyl můj. V okně mého pronajatého…