Jednou večer mě syn pozval na večeři. Jakmile jsem vešla, u stolu už bylo prostřené volné místo… pro mého manžela – muže, který zemřel před dvěma lety. Zeptala jsem se proč. Syn se snažil zůstat klidný, ale ruce se mu stále lehce třásly, když řekl: „Mami, je tu něco, co jsme ti nikdy neřekli.“
Pozvánka přišla v úterý. „Mami, přijď v pátek večer na večeři. Jen rodina, nic složitého.“ Hlas mého syna Michaela v…