Snacha mi těsně před schůzkou přinesla kávu. Hospodyně ji rozlila – skoro jako by to bylo schválně. Kvůli tomu jsem se nestihla ani napít… Chystala jsem se předat společnost synovi. Snacha mi postavila hrnek s cukerným úsměvem na tváři. Hospodyně mi „omylem“ narazila do židle a zašeptala: „Nepij to… jen mi věř.“
Snacha přináší kávu těsně před schůzkou. Hospodyně to rozlila – nejspíš schválně. To je důvod, proč si nemůžu dát ani…